BDSM

Hledáš porno, kde někdo poslouchá a někdo velí? Sedni si, jsi doma. BDSM není o tom, že se holce ubližuje, ale o tom, že si někdo dobrovolně nechá vzít rozhodování, a přesně na téhle výměně stojí celý žánr. Obojky, povely, výprask, klečení, prosba o svolení. Někdy z toho vyleze i tvrdý anál, jindy se do konce nikdo nikoho ani nedotkne níž než na kozy. A obojí funguje stejně dobře.

Vedle běžného hardcore má tenhle žánr jednu věc navíc: pravidla. V obyčejném videu se jde rovnou na věc, tady se nejdřív domluví, co se smí. Kink z toho udělal celý průmysl a jejich scény jsou učebnice, jak se to dělá pořádně, protože i když to vypadá drsně, je za tím domluva do posledního detailu. Amatérské kousky jdou na to syrověji, s horším světlem a bez scénáře, zato v nich slyšíš každé slovo, které si ti dva řeknou. Uhlazenost je hezká. Jenže ta domácí nervozita, kdy je nadržená holka očividně vyklepaná a natěšená zároveň, má něco do sebe.

Koho v takových scénách potkáš? Obě role bývají obsazené líp, než čekáš. Submisivní bývají často drobné petite holky, na kterých je poslušnost vidět nejvíc, ale stejně často zralé MILFky, které přesně vědí, do čeho jdou, a prsaté kusy z velkých prsou, protože svázané kozy jsou samostatná disciplína. A dominovat umí i ženská, což je v lesbických scénách vidět nejlíp.

Scéna obvykle běží v jasném pořadí. Nejdřív se ptá, co smí a co ne. Pak přijde obojek nebo pouta a s nimi první změna v jejím výrazu, protože v tu chvíli jí dojde, že už nemá volné ruce. Následuje zkouška poslušnosti: otoč se, klekni, nastav prdel, počítej rány nahlas. Když se splete, začíná se znovu. Odtud se přitvrzuje po stupních, přes plácání a roubík až ke kouření, při kterém jí pták naráží do krku a tečou jí oči. Ošuká ji obvykle až na konci, jako odměnu, ne jako začátek. A když si to zaslouží, stříkne jí to rovnou do pusy.

Řeknu ti, co mě na tom baví nejvíc, a není to výprask. Je to ta chvíle, kdy se holka zeptá, jestli může. Celý ten žánr je vlastně o zdvořilosti, jenom se u toho někdo dostane přes koleno. Přijde mi docela vtipné, že nejslušněji vychovaní lidé v porno branži jsou ti, co se navzájem mlátí.

Jestli chceš vidět, jak se to dělá pořádně, mrkni na Tommy King, která v submisivních rolích působí, jako by se v nich narodila. Sophia Locke je pravý opak drobné poslušnosti, obrovské kozy a klid, který nezmizí ani ve chvíli, kdy jí někdo drží hlavu. A Abella Danger zvládne obě strany podle toho, jak se jí zrovna chce.

Dobrá scéna se pozná podle detailů, které se snadno přehlédnou. Po tvrdé části přijde pauza, uvolní se pouta, někdo jí podá vodu a chvíli se jenom mluví. Tyhle klidné záběry na konci dělají pro celé video víc než jakákoli rána navíc, protože z nich poznáš, že se všichni chovali tak, jak měli. Pomáhá i zvuk: když pod tím nehraje hudba, slyšíš každé nadechnutí a scéna tím strašně získá.

Nejčastější nesmysl, který o tomhle žánru uslyšíš, je že jde o násilí na ženských. Kdo viděl aspoň pár scén pořádně, ví, že je to naopak: nikde jinde se tolik neptá a nikde jinde nemá holka takovou moc zastavit celé natáčení jediným slovem. Ta submisivní kurva na kolenou drží v ruce víc než ten, co nad ní stojí s rákoskou. Přesně z tohohle rozporu celý žánr žije a proto se na něj kouká líp než na obyčejné šukání.

Odsud vede cesta dvěma směry. Když tě zajímá hlavně řemeslo kolem provazů a uzlů, jdi na bondage, kde je svazování hlavní téma a ne kulisa. Když naopak chceš vidět, kam až se dá zajít, jsou tu extrémy. A jestli máš chuť jenom na drzé kurvy, které si o všechno řeknou samy, čekají na tebe sluts a blondýny.