Isabela mezi dvěma a rozvázaná až na konci

Konečně scéna, ve které se nikdo nesnaží dělat, že jde o něco jiného než o tvrdé porno s jasnými pravidly. Isabela je latina s drobnou postavou a s klidem, který u téhle úrovně nečekáš. Sedne si, poslechne si, co se bude dít, přikývne a od té chvíle už jenom plní, co se jí řekne.

Otevře se to kouřením a je to hned ostré. Drží jí hlavu, ona se odtahuje jenom kvůli dechu a hned jde zpátky. Když se jí zeptají, jestli může, odpoví, aniž by přestala. Pak přijde poloha na kolenou, plácání přes prdel a počítání nahlas, a jakmile se splete, začíná se od začátku.

Druhá půlka je čistě o tom, kolik toho unese. Nejdřív se dlouho pracuje jenom prsty, potom se přidá první, a nakonec si ji vezmou oba naráz. V tu chvíli přestane mluvit úplně a jenom dýchá. Konec je hlasitý, neuklizený a hlavně poctivý, protože se to nikde nezkracuje ani nepřebíhá do jiného záběru.

Co dělá tohle video lepším než ostatní stejného typu? Poslední část. Rozvážou ji, promasírují, kde to tlačilo, podají jí vodu a chvíli se jenom povídá. Tyhle záběry dělají pro celou scénu víc než jakákoli rána navíc. Kdo má chuť na holky, které si tenhle typ zacházení vyloženě vyprosí, měl by mrknout na sluts.

Zajímavé je, jak přesně se drží pořadí. Nejdřív domluva, pak zkouška poslušnosti, pak teprve to hlavní, a odměna až úplně na konec. Nic se nepřeskočí a nic se nedělá dřív, než na to přijde řada. Působí to skoro jako řemeslo s pevným postupem a je to jeden z důvodů, proč se na tenhle žánr kouká líp než na obyčejné šukání. Za zmínku stojí i to, kdo tady vlastně rozhoduje. Vypadá to, že ti dva, kteří nad ní stojí. Jenže stačí, aby řekla jediné slovo, a celé natáčení se zastaví, což se v průběhu jednou opravdu stane. Ta drobná latina na kolenou má v ruce mnohem víc než oba dohromady a přesně z tohohle rozporu celá scéna žije.

Za pozornost stojí i zvuk. Nehraje pod tím hudba, což se dneska vidí čím dál míň, a je z toho slyšet každý nádech, každé plácnutí a každé slovo, které si mezi sebou řeknou. Scény tohohle typu na tom stojí. Jakmile by se pod to podložila muzika, ztratilo by to půlku toho, co dělá tenhle žánr zajímavým, a zbylo by obyčejné šukání s obojkem.

Jestli chceš vidět, jak podobné scény zvládá ženská s obřím zadkem a ještě většími nároky, projdi si Abellu Danger. Isabela ale drží tuhle scénu sama a je z ní vidět, že přesně ví, do čeho šla.