Extrémy

Kde končí obyčejné porno a začíná to, kvůli čemu jsi sem přišel? Přesně tady, maniaku. Extrémy jsou kategorie pro chlapy, kterým už tvrdý anál přijde jako rozcvička a chtějí vidět, kam až se dá zajít, když se holka rozhodne, že dneska nebude nic šetřit. Fisting, roztahování do nemožných rozměrů, dvojitá penetrace, stříkání přes celou postel. Věci, u kterých se normální divák zarazí a ty přidáš zvuk. Nadržená holka, která si o tohle řekne sama, je tady pravidlo, ne výjimka.

Rozdíl mezi extrémem a obyčejným hardcore není v tom, kolik se toho tam nacpe. Je v přípravě. Gonzo studia jako LegalPorno nebo Evil Angel to vědí a proto jejich scény vypadají tak, jak vypadají: půlka práce se odehraje dřív, než se stane to hlavní. Lub, prsty, kolík, trpělivost. Amatérská domácí videa jdou na to jinak, bez světel a bez střihu, a mají něco, co studio nedožene, totiž že vidíš i tu nudnou část, ve které se to celé připravuje. Obojí funguje. Jenom každé jinak.

Kdo v těchhle scénách vlastně končí? Skoro nikdy ne holky, které to zkoušejí poprvé. Bývají to zkušené kurvy, které přesně vědí, co jejich tělo zvládne, a rády to ukazují. Drobné petite holky, na kterých je každé roztažení vidět dvojnásob, ženské s obřím zadkem, kde se pracuje s úplně jinými rozměry, i prsaté kusy z velkých prsou. Společné mají jedno: nikdo je do ničeho netlačí a je to na nich vidět.

Jak taková scéna běží? Začne se skoro nevinně. Svlékání, pár doteků, hračky menšího kalibru. Pak přijde první kolík a s ním okamžik, kdy si uvědomíš, že tohle je teprve rozjezd. Prsty jdou postupně, jeden, dva, čtyři, a pořád se přilévá lub. Když se prdel roztáhne tak, že projde celá pěst, pozná to holka dřív než kamera, protože se jí podlomí nohy. Odsud se buď stříká přes celou postel, nebo se přidá druhá dírka, nebo si ji vezme ještě klacek navrch. Konec bývá hlasitý a nikdo ho nestříhá.

Popravdě, mě na tomhle žánru nejvíc baví ta trpělivost. Čekal bych řev a sílu, a přitom nejlepší scény jsou ty nejklidnější, kde se s tím někdo piplá donekonečna, aby to té druhé bylo dobré. Je v tom víc péče než v devadesáti procentech romantických videí. Vypadá to jako řezničina a je to řemeslo.

Z holek, které tenhle žánr umí, tady najdeš Abellu Danger, která bere anál jako samozřejmost a nikdy u toho nevypadá, že by se přemáhala. Kelly Divine jede úplně jinou ligu, obří tvary a dvojitá penetrace, u které nadává a směje se zároveň. A Angel Wicky zvládá být v podobných scénách klidně na obou stranách, což jí jde možná nejlíp ze všech.

Ne každá scéna jde stejným směrem a je to dobře. Některé se opřou do bdsm polohy, kde je hlavní ten, kdo velí, jiné do provazů, kde je holka svázaná a nemá jak utéct, i kdyby chtěla. Poznáš dobrou scénu podle jediné věci: mluví se v ní. Ptají se jí, jestli může dál, ona odpoví, a pak se jde dál. Ticho v takovém videu je špatné znamení, kecání je to nejlepší, co se může stát.

Kolem tohohle žánru koluje jedna pitomost: že jde hlavně o bolest. Nejde. Kdyby šlo, nefungovalo by to, protože stažená a vyděšená holka se neroztáhne ani omylem. Jde o pravý opak, o uvolnění, a proto se v nejlepších scénách tolik dýchá a tolik povídá. Nadržená kunda povolí sama, když se jí dá čas, a přesně v tomhle je celé to řemeslo. Kdo si myslí, že se to dá odbýt silou, natočí video, u kterého se neudělá vůbec nikdo.

Až budeš mít téhle úrovně dost, jsou tu lesbické scény, kde se dvě holky zvládnou dostat stejně daleko a ještě u toho vypadají spokojeněji. Nebo trojky, když ti přijde, že jeden pták je málo, a drzé děvky, které si o všechno řeknou samy. A jestli chceš, aby to nekončilo, dlouhá porno videa ti dají celou jízdu od začátku do konce.