Blanche Bradburry sama se sebou a bez publika
1 zhlédnutí
Žádný chlap, žádný scénář, jenom ona. Nedělej, že tě sólo scény nezajímají, protože tohle je přesně ten typ, kvůli kterému stojí za to je hledat. Není v tom nic odbytého a hlavně v tom není spěch.
Blanche Bradburry má na sólo scénu jednu velkou výhodu. Umí být sama se sebou tak, že u toho nepůsobí, jako by odškrtávala body ze seznamu. Začíná oblečená a chvíli se s tím opravdu zdrží. Svlékání není formalita před hlavní částí, je to část scény, a poznáš to podle toho, že se u toho dívá do kamery víc, než je u sóla obvyklé.
Když dojde na ruce, jde po tom pomalu. Dráždí se, zastaví se, vrátí se o kus zpátky a nikam nespěchá, protože nemá kam. Tohle je věc, kterou většina sól pokazí. Naskočí rovnou na hračku, chvilka a je hotovo. Tady se to staví postupně a ty máš čas si toho všimnout.
Hračky přijdou až ve chvíli, kdy dávají smysl, a ani pak z toho není technická ukázka. Střídá je, zkouší, u některé zůstane dýl, jinou odloží. Právě tahle nerozhodnost je na tom nejlepší, protože vypadá jako něco, co dělá pro sebe, ne pro kameru. Je to drobná kráska a v záběru je jí vidět úplně celou, což u sóla není samozřejmost.
Proč zrovna tahle a ne jakákoli jiná sólo scéna? Protože je v ní slyšet. Nedělá ten falešný soundtrack, který zní stejně u všech, ale reaguje na to, co si zrovna dělá, a chvílemi se u toho i zasměje. Zní to jako maličkost, jenže právě to oddělí scénu, kterou dojedeš, od scény, kterou zavřeš skoro hned.
Stojí za to sledovat i to, co dělá druhou rukou, když má tu první zaměstnanou. Nenechá ji ležet. Přejíždí si po sobě, chytne se, chvílemi si zakryje obličej a pak ji zase sundá, jako by se rozmýšlela, jestli se chce dívat. U sóla je tohle jediná věc, která odliší někoho, kdo si to opravdu dělá, od někoho, kdo předvádí pohyby do kamery. Většina scén tohohle typu má ruce mimo záběr úplně a nikomu to nepřijde divné, dokud neuvidíš, o co přicházel.
Světlo je jednoduché a nikdo se nesnažil dělat z pokoje kulisu. Ta syrovost tomu sedí. Nemáš pocit, že se díváš na produkci, ale na někoho, kdo si zavřel dveře a má chvíli pro sebe.
Až to dojedeš a budeš chtít vidět, jak funguje mezi ostatními, projdi si blondýny. A jestli ti sedí drobné holky, které si scénu vedou samy, Little Caprice je přesně ta liga.