Přejít k obsahu

Blanche Bradburry sama se sebou a bez publika

3zhlédnutí

SdíletTelegramXReddit
Kategorie

Žádný chlap, žádný scénář, jenom ona. Nedělej, že tě sólo scény nezajímají, protože tohle je přesně ten typ, kvůli kterému stojí za to je hledat. Není v tom nic odbytého a hlavně v tom není spěch.

Blanche Bradburry má na sólo scénu jednu velkou výhodu. Umí být sama se sebou tak, že u toho nepůsobí, jako by odškrtávala body ze seznamu. Začíná oblečená a chvíli se s tím opravdu zdrží. Svlékání není formalita před hlavní částí, je to část scény, a poznáš to podle toho, že se u toho dívá do kamery víc, než je u sóla obvyklé.

Když dojde na ruce, jde po tom pomalu. Dráždí se, zastaví se, vrátí se o kus zpátky a nikam nespěchá, protože nemá kam. Tohle je věc, kterou většina sól pokazí. Naskočí rovnou na hračku, chvilka a je hotovo. Tady se to staví postupně a ty máš čas si toho všimnout.

Hračky přijdou až ve chvíli, kdy dávají smysl, a ani pak z toho není technická ukázka. Střídá je, zkouší, u některé zůstane dýl, jinou odloží. Právě tahle nerozhodnost je na tom nejlepší, protože vypadá jako něco, co dělá pro sebe, ne pro kameru. Je to drobná kráska a v záběru je jí vidět úplně celou, což u sóla není samozřejmost.

Proč zrovna tahle a ne jakákoli jiná sólo scéna? Protože je v ní slyšet. Nedělá ten falešný soundtrack, který zní stejně u všech, ale reaguje na to, co si zrovna dělá, a chvílemi se u toho i zasměje. Zní to jako maličkost, jenže právě to oddělí scénu, kterou dojedeš, od scény, kterou zavřeš skoro hned.

Stojí za to sledovat i to, co dělá druhou rukou, když má tu první zaměstnanou. Nenechá ji ležet. Přejíždí si po sobě, chytne se, chvílemi si zakryje obličej a pak ji zase sundá, jako by se rozmýšlela, jestli se chce dívat. U sóla je tohle jediná věc, která odliší někoho, kdo si to opravdu dělá, od někoho, kdo předvádí pohyby do kamery. Většina scén tohohle typu má ruce mimo záběr úplně a nikomu to nepřijde divné, dokud neuvidíš, o co přicházel.

Světlo je jednoduché a nikdo se nesnažil dělat z pokoje kulisu. Ta syrovost tomu sedí. Nemáš pocit, že se díváš na produkci, ale na někoho, kdo si zavřel dveře a má chvíli pro sebe.

Až to dojedeš a budeš chtít vidět, jak funguje mezi ostatními, projdi si blondýny. A jestli ti sedí drobné holky, které si scénu vedou samy, Little Caprice je přesně ta liga.