Jenna Jameson a čtyři ženské na jednoho v retru

Znáš ten formát, kde je jeden chlap a čtyři ženské? Většina dnešních pokusů o tohle vypadá jako fronta na úřadě. Tady ne. Skoro dvě hodiny stopáže z půlky devadesátek a sestava jmen, která se v jednom filmu nesešla náhodou.

Jenna Jameson je tady ještě mladá a to je na tom to nejzajímavější. Není z ní zatím značka, nehlídá si, jak vypadá z každého úhlu, a jde do toho naplno způsobem, který z pozdějších let už neznáš. Tiffany Million je pravý opak, tvrdá, hlasitá a bere si to sama, bez ohledu na to, co si o tom kdo myslí. Barbara Doll, Nicole Lace, Jordan Lee a Olivia doplňují sestavu tak, že se ti za těch skoro sto deset minut vystřídá před očima šest úplně jiných typů. Rozdíl mezi Jennou na začátku kariéry a o pět let později je na téhle nahrávce vidět líp než v čemkoliv, co o ní kdy bylo napsané.

Jak se to liší od dnešní skupinovky? Tempem a tím, kdo ji řídí. Dneska takovou scénu vede režie, střídá se to po půl minutě a všechno je nasvícené tak, aby bylo vidět úplně všechno naráz. Tady se to řídí samo, záběry běží dlouho a půlka věcí se odehrává mimo střed obrazu. Vypadá to neuspořádaně a přesně proto to vypadá jako něco, co se opravdu děje.

Skupinovky jsou důvod, proč se na to dívat. Čtyři ženské na jednoho, žádné pořadí, žádná režie a hlavně nikdo nečeká stranou, až na něj dojde řada. Přelézají se, pomáhají si a mezi sebou se baví víc než s ním, což je přesně ten detail, který dělá rozdíl mezi dobrou skupinovkou a natočenou frontou.

Zbytek jede po starém. Dlouhé rozehrávky, kouření na několik minut v kuse, polohy, které vydrží, a konce dělané naplno. Kamera stojí, nechá záběr běžet a nesnaží se ti nic vysvětlovat ani napovídat. Tenhle klid je věc, kterou dnešní produkce ztratila úplně a už se k ní nevrátí. Konce jsou navíc rozdělené mezi víc lidí, což tehdy nebylo pravidlem a dneska už vůbec.

Vada na kráse tu je. Skoro dvě hodiny znamenají, že se pár pasáží mezi scénami táhne a že zápletka je jenom výmluva, aby se bylo kam přesunout. Přeskoč je bez výčitek, na tom filmu se tím vůbec nic nezkazí.

Nech si tohle na večer, kdy máš klid a nikam nespěcháš. Rozjíždí se pomalu a to nejlepší schovává až za polovinu, přesně jak se tehdy filmy stavěly. Naplánuj si na to celý večer, jinak to nedává smysl. V retro sekci je podobných kousků víc.