Stacy Cruz a Amelia Riven samy v červeným pokoji

Dvě holky, žádný chlap a přes půl hodiny času. Vsadím se, že tohle si nepustíš na pět minut.

Stacy Cruz a Amelia Riven spolu fungujou hlavně proto, že se nikam nehrnou. Lesbický scény mívají jeden a ten samý problém: obě aktérky se vrhnou na sebe hned v první minutě, za tři minuty už jsou u hraček a zbytek videa se opakuje. Tady je to naopak. Prvních deset minut se skoro nic nestane, a přesto z toho neodejdeš.

Začíná to prádlem a světlem, který dělá půlku atmosféry. Obě se svlíkají pomalu, jedna druhý, a chvíli se jenom prohlížejí. Je v tom víc napětí než ve většině scén, kde se jede naplno od první vteřiny. Stacy je tu ta klidnější, Amelia ta drzejší, a ten rozdíl je vidět v každým doteku.

Pak se to konečně zlomí. Líbání na krku, ruce pod krajkou, a odtud už se to nezastaví. Střídají se v tom, kdo vede, což je detail, kterej většina lesbických videí neuhlídá. Nikdo tu není jenom rekvizita. Obě dvě mají svoje chvíle, obě dvě se dostanou tam, kam potřebujou, a ani jedna nečeká se založenýma rukama, až na ni přijde řada.

Kamera se drží zpátky a nechává je dýchat. Žádný extrémní detaily, žádný nasvícení jako na operačním sále. Působí to spíš jako něco, co sis neměl vidět, a to je přesně ten pocit, kterej u tohohle žánru chceš.

Chceš vědět, co tuhle scénu drží nad průměrem? Ticho. Nemluví na kameru, nekomentujou, co dělají, a nesténají do rytmu. Slyšíš dech a látku, občas smích. Jenže právě proto tomu věříš.

Stojí za zmínku, jak je celá scéna nasvícená. Červená v tomhle žánru většinou znamená, že se někdo snažil zachránit špatnou kameru barevným filtrem. Tady je to naopak, světla je málo a je teplý, takže na kůži vidíš stíny a ne odlesky. Působí to spíš jako pokoj než jako kulisa, a to je u lesbických videí polovina úspěchu.

Druhá půlka je znatelně tvrdší než první. Zhruba od dvacáté minuty jde stranou opatrnost a přijdou pozice, ve kterých se už ani jedna nedrží zpátky. Přesto se to nikdy nepřeklopí do předvádění pro kameru. Ani jedna se v žádnou chvíli neotočí a nezkontroluje, jestli je dobře vidět, což je drobnost, které si všimneš, až když ji jinde postrádáš.

Nadržená Amelia je v druhý půlce ta, co udává tempo, a Stacy jí to nechá. Vyjde jim to.

Závěr je klidný a nikam se nespěchá ani tam. Žádný velký finále na povel, spíš doznění.

Jestli tě lesby zajímají a máš dost scén, který skončí dřív, než se rozjedou, tahle je jiná liga. Podívej se pak i na to, co má Stacy Cruz natočenýho s chlapama. Je to úplně jiná poloha.