Silvia Dellai zkouší věci, co ještě nedělala

Tohle není běžná studiová práce a nikdo se netváří, že by chtěl být. Scéna má formát rozhovoru, kterej se postupně zvrtne, a právě z toho pomalého přechodu žije. Silvia Dellai u toho není nervózní ani na jedinou chvilku, spíš zvědavá a evidentně natěšená, a ta zvědavost je něco, co se nedá odehrát podle scénáře. Nadržená holka, která si přišla něco vyzkoušet, vypadá jinak než herečka plnící zadání, a ten rozdíl poznáš během chvilky.
Většina záběrů běží z pohledu toho druhého, což celý kus posouvá někam jinam. Kouká přímo do objektivu, mluví přímo na tebe a nesnaží se u toho vypadat jako herečka. Ten přímý kontakt dělá pro celou atmosféru mnohem víc než jakýkoliv chytrý úhel nebo nasvícení. Když si ten klacek bere do pusy, kouká přitom nahoru a ani jednou se nepodívá jinam.
Partner je výrazně starší a scéna z toho těží víc, než bys čekal. On nikam nespěchá, ona si nechá ochotně poradit a nikdo z nich nic neuspěchá, a mezi nimi vzniká něco, co ve scéně dvou stejně starých lidí prostě není. Nikdo tady nepředstírá vášeň, kterou by musel hrát, protože se ta situace nese sama. Ten věkový rozdíl by ve špatně natočené scéně působil rušivě, jenže tady je z něj právě to, co drží pozornost. Prdel si nastaví sama, když na to dojde, a nikdo jí u toho nemusí radit, kam se má postavit.
Kouření odbyde jenom někdo, kdo neví, co dělá, a to není její případ. Bere si ho celou pusou, drží oční kontakt a nikam se nežene. Slina teče a ona to nijak neřeší, protože nemá důvod. Právě tady je vidět, že jí tahle část nepřijde jako povinnost. Nechá to běžet podstatně dýl, než by musela, a nikdo ji přitom nikam nepopohání ani nepřerušuje.
Zajímavé je, jak dlouho to trvá, než se k něčemu dostanou. Povídání přejde v dotýkání, dotýkání v něco dalšího, a ani jeden z nich to nikam netlačí. U kusu téhle délky je právě ta trpělivost důvod, proč to na konci funguje: kdyby to spěchalo, nezbylo by z toho vůbec nic a zůstala by z toho jenom další zaměnitelná scéna.
Na konci je z ní vidět, že si odnáší přesně to, pro co si přišla. Domácí české porno má nad ateliérem přesně tuhle výhodu: nikdo nehlídá čas a nikdo nic nepřetáčí. Až to dojede, mrkni i na Stacy Cruz, ta jede úplně stejnou ligu a v podobných scénách se taky vůbec nešetří.