Prsatá Sofia Lee a anál, který se nikam nežene

Sofia Lee je pořádný důvod, proč sem lidi chodí pro české holky. Velká, prsatá, a na kameru se tváří, jako by jí to bylo celkem jedno, což jí sedne mnohem líp než hraná nadrženost.

Tahle scéna jede dvacet minut a je celá o análu. Začne to pomalu, orálem a hraním, a chvíli to vypadá, že se nikam nespěchá. Pak se to zlomí a jede se natvrdo až do konce, kdy jí to zůstane uvnitř. Bez zbytečných ceremonií.

Co na ní funguje? Že se nepředvádí. Spousta holek s takovou postavou hraje hlavně na to, jak vypadají, a scéna se pak vleče mezi pózami jako fotostřelba. Sofia Lee tohle nedělá, jde po tom rovnou a její prsa i zadek se prostě hýbou, aniž by je někdo aranžoval do záběru. Kamera drží dost blízko, takže o detaily nepřijdeš, a v druhé polovině jde ještě blíž.

Za zmínku stojí, jak je natočený zvuk. Slyšíš ji, což zní banálně, jenže v hromadě análních scén se sténání mixuje tak, že působí dolepeně. Tady ne, a scéna tím dost získá. Když se jí to začne líbit, poznáš to dřív z hlasu než z obrazu.

Rozdíl ve věku mezi ní a partnery je tady zjevný a scéna s ním otevřeně pracuje. Někomu to sedne, někomu ne, ale nepředstírá se, že o nic nejde, a to je poctivější než většina podobných nápadů, které se tváří jako náhoda.

Výtku má taky, a ne malou. Prostředí je nudné a osvětlení ploché, takže to celé vypadá levněji, než by muselo. A druhá půlka se opakuje, dvě polohy se protáhnou přes deset minut a nic nového nepřijde. Kdyby to bylo o pět minut kratší, byla by to výrazně lepší scéna. Takhle na konci spíš čekáš, až to skončí, než abys litoval, že končí.

Jestli hledáš anál, kde holka nedělá drahoty a přitom to nepůsobí jako závod, je tohle dobrá volba. Sofia Lee toho tady má víc a stojí za projití, protože zdaleka ne všechny její scény jedou takhle tvrdě.

Vsadím se, že tě zajímá, jestli to má i orál za něco. Má, a je delší, než čekáš. Zabere skoro třetinu stopáže a je natočený tak, že vidíš víc než jenom zátylek, což se u scén tohohle střihu často nepovede.

Ještě jedna věc. Uniformy jsou tady jenom kulisa, kterou nikdo nebere vážně, a po pěti minutách zmizí ze scény i z hlavy. Padnou dřív, než se naděješ, a pak už se jede rovnou na věc.