Lucie Wilde sama, hračka a třicet minut

Sama, jedna hračka a nikdo, kdo by do toho mluvil. Třicet jedna minut jenom pro ni.

Sólo v týhle délce je zkouška. Většina holek ji neustojí, protože po deseti minutách dojdou nápady a zbytek je opakování. Lucie Wilde má výhodu, že nemusí nic vymýšlet. Stačí, že se svlíká pomalu a že si u toho věří.

Prvních deset minut je skoro celý o oblečení. Sedí, otáčí se, sundává si věci po jedný a mezi tím se dívá do kamery. Zní to jako zdržování a v jistým smyslu to zdržování je, jenže bez něj by zbytek videa neměl kam gradovat. Nahá holka od první minuty se okouká.

Její postava dostane v tomhle úseku hodně prostoru a kamera se drží nízko. Křivky, zadek, těžký přírodní prsa. Nic z toho není nasvícený tak, aby to vypadalo jinak, než to vypadá, a to je u sólo scén poznávací znamení dobrý produkce.

Pak přijde na řadu ruka a trvá to dlouho. Hračku vytáhne až někde v druhý půlce a i potom se k ruce několikrát vrátí. Tempo jde nahoru pomalu a poslední třetina je znatelně jiná než první.

Ptáš se, jestli se to někde vleče? Kolem dvacáté minuty jo. Je tam pasáž, kde se pár minut nic nemění, a kdo je netrpělivý, tam přeskočí. Vydrž to, konec za to stojí.

Zvuk je nejlepší na celý scéně. Žádná hudba, jenom ona a pokoj kolem. Slyšíš postel, slyšíš dech a ke konci i věci, který se v produkci obvykle ztlumí. Přesně tohle sólo scéna potřebuje a přesně tohle jich devět z deseti nemá.

Obraz je ostrý a světlo obyčejný denní. Nic se nepřebarvovalo.

Za zmínku stojí, kolik poloh za těch třicet minut vystřídá. Na zádech, na břiše, vkleče zády ke kameře, vsedě opřená o čelo postele a nakonec zpátky tam, kde začala. U sólo videa je to slušný počet a je to hlavní důvod, proč se to nikde nezasekne nadlouho.

Chceš vědět, kde je ta scéna nejsilnější? V posledních pěti minutách. Do tý doby to působí pěkně, ale kontrolovaně, jako by pořád věděla, že ji někdo natáčí. Potom už ne, a ten rozdíl uslyšíš dřív, než ho uvidíš.

Vyvrcholení je jedno, natočený v jednom kuse, a nenatahuje se o další kolo.

Jestli máš rád sólo scény, u kterých se nespěchá, tahle je dobrá volba. Lucie Wilde jich tu má i podstatně kratších.