Blanche Bradburry kouří tak, že to nevydržíš dlouho

Znáš to, kouření bývá ta část, kterou většina scén odbyde, aby se mohlo jít dál. Tady je to obráceně. Tohle je scéna, kde je pusa hlavní věc, a všechno ostatní se k ní jenom přidává.

Blanche Bradburry v tom má jednu vlastnost, kterou se nedá naučit. Nedělá to jako úkol. Bere ho hluboko, drží to a mezi tím se dívá nahoru, takže máš celou dobu oční kontakt, což je věc, na které tenhle typ scény stojí nebo padá. Když se dívá jinam, je to jenom technika. Když se dívá na tebe, je to něco jiného.

Kamera je blízko a zůstává blízko. Nesnaží se to zachraňovat tím, že by po každém záběru skákala jinam, ale nechá je běžet, díky čemuž vidíš i to, jak se jí mění výraz. Ta blondýna se u toho chvílemi zasměje a je znát, že se nepřemáhá.

Za zmínku stojí i to, že se scéna nesnaží být něčím jiným, než je. Nikdo tu nestaví záminku, proč se to děje, a nikdo se nesnaží přilepit na začátek dvě věty děje, aby to vypadalo líp. Jde se rovnou k věci a celá váha tím pádem leží na ní, což je přesně ten typ scény, kde se ukáže, jestli na to někdo má, nebo ne. Ona na to má a je to poznat od prvního záběru.

Střídá tempo a to je na tom to nejlepší. Chvíli jde pomalu a soustředěně, pak to zrychlí a přidá ruku, pak zase couvne a nechá to vydýchat. Většina scén jede jednu rychlost od začátku do konce a po chvíli přestaneš vnímat, že se něco děje. Tahle se nikdy nezasekne v jednom režimu.

Za zmínku stojí i to, co dělá rukama, když zrovna nemá pusu plnou. Nenechá je ležet. Drží, tlačí, přidává, a je z toho pořád jedna souvislá věc místo dvou oddělených činností, které se střídají. Zní to jako detail. Jenže právě takové detaily oddělí scénu, kterou si uložíš, od scény, kterou zavřeš v půlce.

Dej si bacha na jednu věc, kterou snadno přehlédneš. Ona si mezi tím dává pauzy, a ne proto, že by nemohla dál. Zastaví se, podívá se nahoru, něco řekne a teprve pak pokračuje. Ty pauzy dělají celou scénu, protože bez nich by to byl jenom nepřetržitý výkon, který po chvíli splyne v jedno.

Konec je přesně takový, jaký u tohohle typu čekáš, a nikdo se ho nesnaží schovat. Nechá si to udělat, zůstane v záběru a ještě se u toho tváří spokojeně. Žádné uhýbání, žádný střih na poslední chvíli.

Jestli ti tenhle typ scény sedí, projdi si potom ostatní blondýny. A kdybys chtěl vidět ženskou, která má pusu stejně dobře zvládnutou a k tomu ještě větší kozy, zkus Katerinu Hartlovou.