Adira Allure a Charlotte Sins na jednoho kluka

Dvě zralé blondýny a jeden mladší chlap. Nápad starý jako obor sám, jenže tady je odvedený líp než u většiny věcí, které se ho drží, hlavně proto, že se scéna nezdržuje předstíráním, jak k tomu vlastně došlo.

Skoro tři čtvrtě hodiny je na tenhle formát hodně a je to poznat v obou směrech. Scéna má čas nechat věci doběhnout a nikam nespěchá, zároveň se v druhé polovině začne opakovat. Na tom se dlouhé kusy lámou skoro vždycky.

Adira Allure je z těch dvou ta výraznější a scéna ji tak i staví. Jde po tom rovnou, je hlasitá a nesnaží se hrát žádnou roli, což jí sedí. Druhá herečka je klidnější typ a funguje spíš jako protiváha než jako rovnocenná partnerka.

Anál je tady a je natočený zblízka, ale není to hlavní obsah. Přijde až v poslední třetině jako vyvrcholení a v poměru k délce celé scény dostane docela málo prostoru. Kdo si scénu pouští kvůli němu, bude čekat dlouho.

Jak si ty dvě rozdělí prostor? Nerovnoměrně, a to je hlavní vada celé scény. Jedna dostane výrazně víc než druhá a ve dvou delších úsecích ta druhá prakticky zmizí ze záběru. U scény, která se prodává jako dvě herečky, je to problém.

Druhá výtka je zvuk. Mluví se hodně a většina toho je zbytečná. Zrovna když scéna nabere tempo, někdo to shodí hláškou do kamery, a ta iluze je pryč. Kdyby se posledních deset minut natočilo potichu, byl by z toho výrazně silnější kus.

Obraz je naopak nadprůměrný. Je to ostré, světlo má směr a kamera se drží tam, kde má být. Vedle amatérských věcí v katalogu ten rozdíl uvidíš hned.

Konec je vidět a nikdo ho neuspěchal, což po té délce zaslouží uznat.

Jestli hledáš zralé blondýny, které svoji roli neodehrávají jenom naoko, tohle je slušná volba. Obě mají tady i jiné scény, takže se máš kam vrátit.

Za zmínku stojí, jak scéna pracuje s délkou. Nesnaží se držet jedno tempo celou dobu a místo toho střídá klidnější a tvrdší úseky, což je u skoro hodinové věci jediný způsob, jak se vyhnout tomu, že se to celé slije dohromady.

Komu ji doporučím? Tomu, kdo si udělá čas a nechce scénu, která odbyde všechno za dvacet minut. Kdo hledá rychlou dávku, tady bude netrpělivý už po deseti minutách.

Ještě jedna drobnost. Rozjezd je delší, než u podobných scén bývá, a první čtvrtina je spíš povídání než cokoliv jiného. Chce to trpělivost.